Tahle šílená pouštní žába se česky jmenuje otylka velkooká. Vypadá trošku jako pokémon, který se hrozně opil a teď se potácí. To ale ještě nic není. Počkejte, až otevře tlamičku a vy uslyšíte, jaké vydává zvuky! Dokonale imituje pískací hračky. Nebo snad ony imitují otylku?
V hloubkách moří a oceánů, kam už nedosáhnou žádné sluneční paprsky, kraluje temnota jen zdánlivě. Na dně se do rytmu proudů vlní barevné sasanky nasedlé na korálové útesy, vzdušně se tu vznáší průsvitné medúzy a sem tam magicky zazáří fluorescenčním svitem některá z ryb.
Ptáci už trylkují, ale spíš jen nadávají, že je zebou nožky. V posledních letech se k nám zima chovala velmi mírně a civilizovaně. Letos se však rozhodla ukázat svou opravdovou tvář, jakou znali naši předkové. Je chladná, plná závějí, nekonečně dlouhá a krutá ke všemu živému.
Možná už jste si někdy všimli, že se na prašném místě, kolem kterého jste chodili do práce, přes noc objevila zahrádka. To jste byli svědky akce partyzánských zahradníků. Ty totiž trápí úbytek zeleně ve městech, lhostejné pohledy občanů a nevidoucí oči zastupitelstev.
Příroda si na většině svých stvoření dává záležet a my se pak můžeme rozplynout nad roztomilostí mláďat a majestátností jejich rodičů. Ale občas vytvoří něco tak absurdního, až zůstává rozum stát. Podívejte se na ty nejbizarnější tvory, kteří tu s námi žijí.
Pokud patříte mezi morousy, kteří si stěžují na každou sněhovou nadílku a čekají, kdy všechno to bílé svinsto roztaje, tak vás tyto fotografie přimějí změnit názor!
Pojďte s námi na výlet do Kanady. Rozeklané štíty hor, nekonečné pastviny se stády koní, zurčící dravé říčky a města, oživená lidmi i architekturou. To je Alberta. Na sněhu se jen nelyžuje, ale jezdí se se psím spřežením. Možná se přistihnete, jak zapomínáte dýchat…
Zasnili jste se někdy, jaké by to bylo žít ve fantastických světech svých oblíbených spisovatelů či filmových režisérů, kde můžete vstoupit do kamenného lesa, nadechnout se vysušeného vzduchu stoupajícího z hořící pekelné jámy nebo zavrávorat nad propastí, do které s hukotem mizí všechna voda z okolí? Tak to pro vás máme překvápko – nemusíte snít. Všechno tohle a mnohem víc na Zemi máme.
Minulý rok 28. června se na hlavy občanů v indickém Kannuru snesl červený déšť, který vypadal jako krvavý. V historii to ovšem není příliš ojedinělá událost. Podivné deště se opakují na různých místech Země. Bývají všelijak zbarvené nebo z nebe padají drobná zvířata či předměty.
Naše planeta má mnoho jmen. Tím nejpřiléhavějším je Gaia. Matka země. Má tisíce tváří a podob. Podívejte se na Zemi vlídnou a majestátní, která bere dech a fascinuje.
Pokud se někde na Zemi vyskytuje něco, co by se dalo považovat za magický jev, je to polární záře. Tento světelný jev působí tak nadpozemsky, až se z něho tají dech.
Také vás patrně učili, že lvi jsou velcí, zlí a nebezpeční. Velcí to jsou. Ale vypadá to, že když se s nimi budete mazlit, za odměnu vám žádnou končetinu neukousnou. Aktuální informace o počtu končetin hlavního aktéra nemáme, ale je to roztomilé!