Přišel o prsty, tak koumal, jak vyrobit ruku

RoborukaRichard Van As se původně v Jižní Africe živil prací se dřevem a kvůli ní také přišel před lety o 4 prsty. Jejich přišití ho stálo 20 000 dolarů. Ty ještě nějak dal dohromady, ale pak zjistil, že pokud by chtěl funkčnější protetické náhrady, stály by ho dalších 20 000. To už si nemohl dovolit.

Začal tedy uvažovat, že si vlastní ruku smontuje doma. Zcela náhodou pak narazil na videa designéra Ivana Owena, který bydlel 10 000 mil daleko ve státě Washington. A stavěl si právě vlastní ruku, kterou chtěl předvést jako součást sci-fi kostýmu na jednom ze setkání fanoušků fantastiky.

Richard neváhal a Ivana kontaktoval s nabídkou spolupráce. Owen měl hned jasno v Richardově charakteru. „Je to velmi tichý chlápek,“ říká. „Email, který jsem od něho dostal, měl sotva tři věty. Velmi střízlivě mi sdělil, že přišel o prsty. A zeptal se, jestli bych měl nápad, jak ty prsty nahradit.“

Lidské prsty jsou podobné krabím nožkám

Liam a roborukaZdá se být obtížné začít stavět od nuly tak složitou věc jako je funkční protéza lidské ruky. Ale Owen říká, že měl skvělou inspiraci. Stačilo mu trochu studovat krabí nožky a lidské prsty a došlo mu, že když se všechno dá šikovně do kupy, jde jen o systém kabelů a kladek, které se navaří na odpovídající kostru.

Také narazil na protetickou ruku, kterou sestrojil už v roce 1836 australský zubař. A tak si řekl, že pokud to někdo zvládl už tenkrát, dneska to musí být vyloženě hračka.

Jakmile měli Richard a Ivan návrh, který vypadal, že bude fungovat, začali stavět prototypy ze stavebnic. Nejtěžší výzvou se ukázaly být klouby, protože musí být zároveň velmi lehké i pevné, aby vydržely mechanickou zátěž.

Od stavebnic až k titanu

Ivan Owen a Richard Van AsVšechnu tuto práci odvedli společně na dálku, komunikovali jen po internetu. Liam se stal součástí příběhu v okamžiku, kdy jeho máma narazila na blog těchto konstruktérů. Ivan a Richard vytiskli pro Liamovu ruku některé komponenty na 3D tiskárně, přidali kus normálního a pružného bungee kabelu a gumové náprstky. Na tomhle všem pracovali přes internet. Až když došlo na stavbu titanového prototypu, setkali se poprvé tváří tvář v Johannesburgu.

Liamovou rukou ale příběh zdaleka nekončí. Richard a Ivan doufají, že jejich technologie pomůže lidem po celém světě. Z jejich mechanické roboruky se stal fundraisingový projekt a veškeré použité technologie jsou open source. Tato strategie brzy vynesla ovoce.

Prakticky okamžitě začaly chodit návrhy na zlepšení některých komponent od dalších kutilů a roboruka má teď lepší kabelové vedení pro zdvihání palce, pružný kabel má svou kotvu a montážní otvory mají výstelku. Stejně tak došla zlepšení i estetická stránka ruky.

Za doma vyrobenou ruku zaplatíte sotva desetinu

Liam a roborukaPokud se vám to zdá jako příliš mnoho práce na něčem, co už přece stejně existuje a postižení si to mohou koupit, tak vězte, že průmyslově vyráběná robotická ruka začíná na ceně 10 000 dolarů, ale většinou zaplatíte i 20 000. Ruka, kterou dali dohromady Richard s Ivanem, vyjde maximálně na pár set dolarů.

Richard s Ivanem plánují dát na web vlastní videa, která by měla sloužit jako tutoriály pro další kutily. V tom, že se funkčnost i design ruky může stále zlepšovat, si velmi libují a doufají, že tento projekt může pomoci lidem po celém světě.

A my doufáme s nimi. Už mají za sebou úžasný úspěch. Malý Liam teď může díky nim sbírat svou novou rukou i mince, tlačit nákupní vozík a dokonce si konečně zahraje svůj milovaný basketbal.