Tentokrát konkláve trvalo pouhé 2 dny – rekord je 33 měsíců

Nový papež drží několik prvenství. Je první hlavou katolické církve, která pochází z Ameriky a po více než tisíciletí také první, co nepochází z Evropy. Jméno František, které přijal, si zvolil papež úplně poprvé v historii. A také je prvním jezuitským kardinálem v tomto úřadě.

Naštěstí měla tato volba papeže daleko do té, která proběhla ve 13. století. Tenkrát totiž kardinálům trvalo 33 měsíců, než zvolili Řehoře X. Měšťané už byli kardinálskou liknavostí tak frustrovaní, že všechny zamkli v jedné budově, strhli střechu a dávali jim pouze chléb a vodu. Nepřízeň počasí a chudá strava je měli popohnat.

Nový papež udělal opatření, aby se už nic podobného neopakovalo. Právě on zavedl pravidlo tajné volby za zavřenými dveřmi, kde všichni zůstanou až do zvolení nového papeže. V důsledku těchto přísných pravidel trvalo další konkláve pouhý den. Tato strategie vůbec zdá se nese ovoce, protože nejdelší konkláve za posledních 200 let zabralo pouhých 5 dní.

Při volbě nemohl chybět ani kardinál a primas český Dominik Duka

S účastí na konkláve měli ovšem v minulosti pořádnou smůlu američtí kardinálové. Celkem pravidelně se jim stávalo, že ho prošvihli díky zdlouhavé a nespolehlivé dopravě. Obzvláštní nepřízeň zaznamenal v tomto ohledu bostonský arcibiskup William O’Connell. Těsně nestihl konkláve v roce 1914.

Příště už věděl jak na to, tak se zařídil lépe. Po smrti Benedikta XV. v roce 1922 letěl do New Yorku, pak plul lodí, která byla vypravena kvůli němu, do Francie, extrémně rychlou lodí se přesunul do Neapole a tam naskočil na rychlík do Říma. Když doslova doběhl na místo konkláve, zjistil, že papež už byl zvolen. To bylo k vzteku. Naštěstí se mu to podařilo aspoň do třetice, v roce 1939.

Mezi kardinály, kteří volili nového papeže, měla tentokrát zastoupení i naše republika. Kardinál Miroslav Vlk má už víc než 80 let, proto se nemohl zúčastnit, ale členem konkláve se stal Dominik Duka, který byl jmenován kardinálem loni.

Benedikt XVI. byl teprve čtvrtým papežem v historii, který ze svého úřadu odstoupil

Nový papež bude náhradou za Benedikta XVI., který minulý měsíc ze zdravotních důvodů odstoupil. Podle jeho vlastních slov už se necítil dost silný na to, aby mohl dostát svým povinnostem, a s největší pravděpodobností ho vyčerpává i boj s artritidou.

Tak se stal po 600 letech prvním odstoupivším papežem. V moderní historii už několik papežů odstoupení ze zdravotních důvodů zvažovalo, včetně Jana Pavla II., ale nakonec tak žádný z nich neučinil. Poslední, kdo na úřad rezignoval, byl v roce 1294 papež Celestýn V. Zbytek života pak dožil jako poustevník. Před ním odstoupili jen dva papežové – v roce 1044 Řehoř VI. a o rok později Benedikt IX.

Arcibiskup a kardinál Jorge Mario Bergoglio se narodil v Buenos Aires v roce 1936 a má čtyři bratry a sestry. Jeho rodiče byli italští přistěhovalci. Jorge se chtěl stát chemikem, ale v roce 1958 se dal na cestu víry. Připojil se k jezuitskému řádu Tovaryšstvo Ježíšovo, které založil sv. Ignác z Loyoly, a začal se připravovat na kněžství. V roce 1969 byl vysvěcen na římskokatolického jezuitského kněze.

Bergoglia se za doby studií živil jako vyhazovač v baru a miluje tango

Papež František má pouze jednu plíci. Je to následek infekce, kterou chytil jako teenager. Mluví plynně německy, italsky a španělsky. Domluví se také anglicky, francouzsky a portugalsky. Než se stal arcibiskupem, učil literaturu, psychologii, filozofii a teologii.

Když byl student, vydělával si peníze jako vyhazovač v baru a překvapivě je velkým milovníkem tanga, které tančil, když byl mladý. V té době měl také přítelkyni, se kterou chodil tančit. Také je vášnivým fanouškem fotbalového klubu San Lorenzo.

Je velmi aktivní i na Facebooku a má mnoho následovatelů, ačkoliv je to pořád méně než počet katolických stoupenců, kteří sledovali jeho vystoupení na náměstí sv. Petra.

V církvi je papež František známý svou neochvějnou upřímností, se kterou nemá problém nazývat věci pravými jmény a říkat, co si skutečně myslí. Zalíbilo se mu v nejkonzervativnějším katolicismu a v Argentině ostře vystupoval proti svatbám gayů. Je přesvědčený, že homosexuální adopce diskriminují děti. Také byl ostře proti potratům. Ty nazýval „trestem smrti“ pro nenarozené. Argentinský prezident proto jeho smýšlení nazval „inkvizičním a středověkým“.

Nabádal krajany, aby nejezdili slavit do Říma, ale peníze raději darovali chudým

Na druhou stranu je znám i Františkův soucitný vztah k nemocným HIV. V roce 2001 osobně navštívil hospic s těmito nemocnými, kde jim po vzoru Ježíše políbil a omyl nohy. Tento akt slouží jako připomenutí lásky, svatosti, pokory, odpuštění a služby.

Šanci na papežství měl Jorge Mario už během minulého konkláve, kdy byl údajně nejtužším soupeřem Benedikta XVI. a chybělo velmi málo k jeho zvolení. Nyní je z něho 266. papež v pořadí.

František je proslulý svým sociálním cítěním a prací pro chudé. Občas je také nazýván hlasem chudých. Preferuje proto životní styl, který mu umožňuje být obyčejným lidem stále co nejblíže. Odmítnul limuzínu a dál se hodlá do práce dopravovat autobusem. Také si vlastnoručně vaří.

Ostatně nabádal i katolíky z Argentiny, aby nejezdili na oslavy zvolení do Říma, ale ušetřené peníze raději věnovali chudým.

Nový papež chce ve svém úřadě zavést mnohem skromnější poměry

Nikdy nežil ve zdobeném církevním sídle své farnosti, raději si zvolil jednoduché lůžko v bytě vyhřívaném malými kamny, kde žil společně se starším knězem.

Jméno František, které si Jorge vybral, je pravděpodobně odkazem na svatého Františka z Assisi, italského mnicha a kazatele ze 13. století. Je svatým patronem zvířat a životního prostředí a byl známý také svou identifikací s chudými vrstvami.

Vzhledem k tomuto životnímu stylu chystá papež i úpravy zvyklostí svého úřadu. Jeho papežství bude co možná nejskromnější. Svět se bude muset rozloučit s okázalostí papežských rouch, která byla obvyklá ještě za Benedikta.

A jak papež František reagoval na své zvolení? Bezprostředně po něm zamával ještě zcela šokovaný nesměle davu na náměstí svatého Petra. Poté požádal o společnou modlitbu za odstupujícího Benedikta XVI. Následovala pokorná prosba o modlitbu za požehnání pro jeho biskupský úřad, přestože on sám je zprostředkovatelem požehnání.