Z betonové skruže plné odpadků může být nádherný květináč

A proto podnikají nájezdy na ošklivá, zaplevelená nebo odpadky zaneřáděná místa a vysazují na nich okrasné rostliny nebo dokonce bylinky či zeleninu. Jeden z amerických guerillových zahradníků Scott v tom má jasno: „Město s tím nic nedělá a já mám doma spousty rostlin.“

Toto hnutí vzniklo před několika lety v Londýně a rozšířilo se doslova do celého světa. Guerilloví neboli partyzánští zahradníci se zkrátka nehodlají smířit s lhostejností, šedí a chátráním našeho okolí. Jejich ilegální vysazování rostlin na veřejných prostranstvích, ale i na soukromých pozemcích, je nejen uměním a dobrodružstvím, ale také společenským protestem. Zušlechťují naše města bez ohledu na povolení vlastníka. Co z toho mají? Pouze dobrý pocit.

I vy máte ve svém okolí určitě nějaké ošklivé zákoutí. Zaneřáděné betonové skruže, opuštěné zahrádky, zdupané trávníky. Stačí je nenápadně navštívit se zahradnickým náčiním a nějakými sazeničkami. Za chvíli může být z ošklivého smetiště krásná zahrádka. Sice riskujete, že si z kytek někdo neurvalý naškube kytici, ale to už je nejistý život partyzána.

Partyzánské zahradnictví nás učí využívat mikrozdroje

Scott o svém poslání říká: „Pro svou půdu můžeme udělat víc, než ji jen pasivně používat. Můžeme ji zkrášlit, nebo z ní vypěstovat jídlo. Chci lidi povzbudit v tom, aby víc přemýšleli o půdě. Chci je dostat ven a chci je pobídnout k činnosti.“

Partyzánské zahradnictví není jen sentimentální reakcí na úbytek zeleně, ale je to i způsob, jak lépe využít mizející půdu a získat sice malé, ale vlastní zdroje potravin. Nemusíte vysazovat jen tulipány, ale třeba také hrách, fazole nebo brambory.

Z malé zahrádky se totiž může stát velká akce občanů, kteří svůj domov milují a mají zájem na jeho zlepšování. V Los Angeles se partyzánským zahradníkům povedl husarský kousek. Za denního světla vysadili před ohromným komplexem kancelářských budov kukuřici, fazole, rajčata, salát, meloun, okurky a další plodiny. Pro podporu této činnosti se jim podařilo získat souhlas administrativních pracovníků a plodiny zůstaly, kde je vysadili.

Nezapomínejte na vodu

Nemusíte tedy jen tajně v noci osazovat pár květinek někde v zapomenutém rohu. Stačí získat oficiální podporu sympatizujících občanů a z pokoutní výsadby může být něco mnohem většího. Jak rozlohou, tak významem.

Hlavně nikdy nezapomínejte na vodu. Ta je totiž největším problémem partyzánských zahradníků. Pokud v okolí zahrádky není využitelný zdroj, je potřeba chodit zalévat s vlastní vodou. To by mohlo být u větších projektů docela obtížné. I k tomuto slouží sympatizující občané – jako dobrovolný zdroj vody pro vaše dílo.

Guerilloví zahradníci mají různé přístupy i metody. Někteří se zaměřují na jednorázové akce, jiní upřednostňují dlouhodobou péči. Každý zahradník nebo parta mají vlastní rukopis, takže se jejich záhonky dají poznat na první pohled. Někdo sází jen jednotlivé, hodně kontrastní rostliny, jiní zase organicky zapadající záhonky. Jedni si sebevědomě nakráčí během dne, jiní svou výsadbu promění v adrenalinový sport nočních hodin a sází přímo pod nosem policie.

„Člověk mění svůj pohled na ulici a dochází mu, že každý z nás má vliv na to, jak bude ulice vypadat,“ říká Hana Nováková (1)

I vy můžete něco změnit!

Partyzánské zahradničení je samozřejmě nelegální, protože jde o zasahování do cizího majetku. Pokud se majitel cítí být poškozen, může podat oznámení o přestupku. V závažných případech by se dokonce tato činnost mohla posuzovat i podle trestního zákoníku, buď jako neoprávněné užívání cizí věci nebo jako poškozování cizí věci. V praxi se však magistráty měst s takovými oznámeními vůbec nesetkávají. Partyzánské zahradničení sice nedoporučují, ale ani je neodsuzují.

Ani čeští partyzánští zahradníci si nestěžují a mají spíš pozitivní zkušenosti s veřejností, i profesionály. Nejčastěji se setkávají s nadšením rodičů a dětí, ale i dalších občanů, kteří dokonce pomáhají a chodí zahrádky zalévat.

Naše městské rozpočty rychle klesají a to je pro partyzánské zahradníky skvělá příležitost – zastupitelé jsou díky tomu mnohem otevřenější občanským zkrášlovacím aktivitám. Pokud si necháte svou akci prostě schválit, ušetříte si kradmou noční výsadbu jedním člověkem a možná získáte i větší neužívaný pozemek. Tak řekněte o svém nápadu svým přátelům, seberte se, a běžte udělat z vašeho města krásnější místo pro život.

(1) VÍTKOVÁ, Zdeňka. Guerilla gardening: partyzánský způsob městského zahradničení. Ekolist [online]. 2010 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/guerilla-gardening-partyzansky-zpusob-mestskeho-zahradniceni?sel_ids=1&ids[xc84133487d1b20a9524e7dda12403b82]=1