V Čechách kluci šlehají děvčata pomlázkou, aby si udržely zdraví a krásu. Ale i jiné země světa mají své jedinečné zvyky – ať už jde o polévání se vodou v Polsku nebo čtení detektivek v Norsku, podívejte se na nejzajímavější velikonoční tradice z celého světa.
Finsko
Děti z této skandinávské země chodí po ulici s tvářemi umazanými od sazí a šátky kolem hlav. Prosí o sladkosti a nosí s sebou košťata, konvice na kávu a svazky vrbových proutků. V některých částech západního Finska se pálí ohně pro odpuzení čarodějnic, které létají kolem lidských obydlí mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí.
Polsko
Vzájemné polévání se vodou je zvyk typický pro Polsko a nazývá se Smingus-Dyngus. Na Velikonoční pondělí kluci berou do rukou kbelíky vody, stříkací pistole či další náčiní a polévají kolemjdoucí. Legenda říká, že dívky, které budou polité, se do roka vdají. Tato osvěžující tradice má svůj původ ve křtu polského knížete Měška na Velikonoční pondělí v roce 966 našeho letopočtu.
Haux, Francie
Pokud se v tomto jihofrancouzském městečku ocitnete na Velikonoční pondělí, nezapomeňte vidličku. Na hlavním náměstí se totiž každoročně podává obří omeleta. A obří je myšleno doslova, neboť tento pokrm z více než 4500 vajec nakrmí až 1000 lidí. Zvyk pochází z doby napoleonských válek, kdy Napoleon dorazil na jih Francie a dal si v jednom městečku omeletu. Ta mu natolik chutnala, že nařídil, aby měšťané přinesli svá vejce a udělali obří omeletu pro celou jeho armádu do druhého dne.
Korfu, Řecko
Na Bílou sobotu se odehrává na řeckém Korfu tradiční házení hrnců. Lidé hází hrnce, pánve a další hliněné nádoby z oken, aby se rozbily o chodník. Říká se, že zvyk pochází od Benátčanů, kteří na Nový rok vyhazovali všechny staré věci. Jiní věří, že házení hrnců vítá jaro a symbolizuje nové plodiny, které budou v nových květináčích. Poslední varianta je víra, že spolu se starými nádobami opouští dům i zlí duchové.
Norsko
V Norsku jsou Velikonoce časem, kdy lidé čtou kriminální romány. Někteří vydavatelé skutečně přichází se speciálními „velikonočními thrillery,“ které jsou známé jako Paaskekrimmen. Tradice prý začala v roce 1923, kdy jedno nakladatelství propagovalo novou detektivku na titulní straně místních novin a lidé byli zmateni, protože nepřišli na to, že jde jen o reklamu.
Řím, Itálie
Na Velký pátek připomíná papež Via Crucis (křížovou cestu) na Koloseu. Oblohu rozsvítí obrovský kříž s hořícími pochodněmi a 14 zastavení křížové cesty je popsáno v několika jazycích. Na Velikonoční neděli se na Svatopetrském náměstí shromáždí tisíce návštěvníků, aby si vyslechli papežovo požehnání z balkonu chrámu, známé jako „Urbi et Orbi“ („Městu a světu.“)
Verges, Španělsko
Na Zelený čtvrtek se ve středověkém městě Verges koná tradiční „Dansa de la mort,“ neboli „tanec smrti. Znovu se připomínají scény z umučení Krista, každý se obléká do masek kostlivců a takto oblečení prochází lidé ulicemi. Hrůzostrašný tanec začíná o půlnoci a pokračuje až do časných ranních hodin.
Maďarsko
„Rozprášení“ je populární maďarská velikonoční tradice, která se koná každé Velikonoční pondělí. Chlapci stříkají parfémy a vědra s vodou na dívky a žádají o polibek. Lidé věří, že voda má čistící a hojivý efekt, také podporuje plodnost.
Jeruzalém, Izrael
Ve městě, kde byl ukřižován Ježíš, se každý rok na Velký pátek koná pouť, kterou učinil také Kristus předtím, než byl přibit na kříž.