Živé pokrmy připravují jen dokonale vyškolení a elitní kuchaři
Slovem ikizukuri Japonci označují jídlo, které je připravované zaživa. Zdá se to neuvěřitelné, ale možné to je. Japonští kuchaři se učí připravovat speciálním způsobem různé tradiční pokrmy, včetně takových, kterým během krájení stále tluče srdce.
Ikizukuri také nepřipravuje kdejaký řezník. Dostanete ho jen ve velmi kvalitních restauracích a kuchaři, kteří je smí připravovat, jsou stejně vysoce kvalifikovaní a pečlivě vyškolení, jako ti, co připravují pokrmy z jedovatých čtverzubců.
Jako platící zákazník máte také právo, vybrat si svůj budoucí pokrm sami. Většina těchto restaurací má v jídelně velkou vodní nádrž, kde si vyberete své jídlo, kuchař vám ho vyloví, odstraní nejedlé části, popřípadě ho naporcuje a servíruje.
Jídlo, které se na vás vyčítavě dívá z talíře a ještě mu tluče srdce
Díky jeho dovednosti pak dostanete rybu, které stále pracují žábry, tlamička lapá po vzduchu a maso se třese předsmrtnými záškuby. Při tom všem se na vás dívá pomalu se zakalujícíma očima. Nebo vám naservíruje skládačku, která vypadá jako výplod choré mysli. Cukající se kousky masa, uspořádané do pečlivých a úchvatných vzorců, jak to umí jen Japonci.
V Zemi vycházejícího slunce jsou totiž úplně posedlí čerstvostí svého jídla a ikizukuri je vlastně jen takové sashimi dovedené ad absurdum. Tohle jídlo prostě musí být čerstvé – čerstvější už neexistuje.
Nám se může zdát, že je to příšerná a krutá praktika, spíš než příprava jídla týrání zvířat. Na druhé straně si musíme uvědomit, že příprava ikizukuri je součástí kulturního dědictví země, stará už přes 2 000 let a také je to neopakovatelný kulinářský zážitek (máte-li na to žaludek). Pro přípravu takových pokrmů mluví i předpoklad, že ryby vlastně necítí bolest.
Pochutnejte si na živých humrech, chobotnicích nebo na žábách!
Ale nejsou to jen cukající ryby, které můžete dostat takto hyperčerstvé. Existuje mnoho typů ikizukuri. Dělá se také z garnátů, krevet, chobotnic, humrů, zkrátka všech plodů moře, ale třeba i ze žab. A přestože se v Japonsku k sushi často jedí omáčky, u ikizukuri se s nimi šetří, aby vynikla čerstvá chuť pokrmu. Ovšem tradiční nakládané zeleniny, jako je zázvor nebo mořské řasy, se při jeho pojídaní vzdávat nemusíte.
Teď si možná pomyslíte, že Japonci jsou příšerní barbaři, ale fakt je ten, že „živé“ jídlo se servíruje ve více zemích. V Tchaj-wanu bylo sice už pojídání živých ryb zakázáno, ale v Číně se těší stále velké oblibě. Tento tradiční recept je snad ještě šílenější, než japonský. Nebohé ryby se totiž od konce hlavy k ocasu rychle osmaží v horkém oleji, ale jen tak, aby to přežily.
Malé chobotničky se vám při polykání nevzpříčí v krku – mají ještě moc malá chapadla
V Číně mají také velmi rádi takzvané opilé krevety. Jak název napovídá, jsou to krevety, naložené v alkoholu. Ten jim jednak dodává žádanou chuť a jednak krevety omámí, takže se tolik nemrskají, když je jíte.
V Koreji milují sannakji, což jsou nakrájená chapadla živé chobotnice. Taky si potrpí na malé chobotničky – ty se totiž dají jíst celé a jejich chapadla ještě nejsou dost velká na to, aby se zasekla v krku.
Pokud jen kroutíte hlavou nad těmi nechutnostmi, sáhněte si do svědomí – už jste si někdy pochutnávali na talíři živých ústřic?