Vývoj ženou kupředu hlavně hry… a medicína

Virtuální realita od nás doposud vyžadovala použití těžkých přileb, a nepohodlné brýle potřebujeme i na tak běžnou záležitost jako je 3D projekce v multikině. Ovšem tyto technologie mohou být dnes klidně už tak maličké, že se vlezou právě třeba do kontaktních čoček. Prototyp takových čoček pochází už z roku 2008. Od té doby je vývojáři Innovegy vylepšují a testují, aby je do dvou let mohli uvést na trh.

Technologie virtuální reality nám umožňuje reagovat na simulované prostředí. To může být velmi rozmanité. Od modelu našeho reálného světa až po fantazijní fiktivní prostředí. Takže si díky této umělé realitě můžeme nejen plnit sny a procházet se třeba v městě daleké budoucnosti, ale má také praktické využití.

V současnosti se technologie virtuální reality využívá zejména ve třech odvětvích: medicíně, stavařině a herním průmyslu. Je to poněkud nesourodé, ale jsou to obory, ve kterých může tato technologie sloužit i v současné podobě. A tyto obory také ženou její rozvoj nejvíc dopředu.

Čočky nezlepší jen herní zážitky, ale budou poskytovat i informace

Dnes se snažíme hlavně o to, aby nám tato technologie poskytovala co nejvěrohodnější smyslové prožitky. Skvěle zvládnutou už máme vizuální i zvukovou složku virtuální reality. Neustále zdokonalujeme také zprostředkování hmatu a čich i chuť by neměli dělat žádné větší problémy. Současná virtuální realita je však pořád poněkud těžkopádná a nepříliš snadno masově šiřitelná. To souvisí s prozatím vysokými náklady na funkčnost této technologie a neohrabanými pomůckami.

Kontaktní čočky iOptik dokážou našim očím zprostředkovat virtuální obraz bez použití jakýchkoliv dalších obrovských rozhraní. Pochopitelně nejde jen o prohlížení 3D obrázků, nebo o sledování 3D filmů. Tyto čočky umožní větší komfort také při hraní 3D her.

Kromě podobně klasických funkcí by tyto čočky mohly fungovat i jako zdroj informací při běžném pohybu jakýmkoliv prostředím. Překladač by nám mohl před oči promítat titulky cizího jazyka během konverzace, navigace by nám mohla generovat směrové šipky. Tyto informace by se zobrazovaly jako by byly metr před našima očima.

Čočky jsou jen dekodér, potřebujeme i zdroj

Kontaktní čočky jsou ovšem pouhým prostředkem, který bude 3D podněty dekódovat. Proto bude vždy potřeba i nějaký jejich vysílač. Pokud to nebude film na plátně kina nebo počítač, přece jen budou zapotřebí brýle.  Ovšem nebudou to žádná těžká monstra. iOptik čočky budou schopny zobrazit i prakticky mikroskopické obrázky beze ztráty rozlišení.

Výzkumný tým, který za těmito čočkami stojí, už pracuje i na modifikaci, která nám umožní kontrolovat naše emaily nebo surfovat po webu. Je to sice ještě hudba trochu vzdálenější budoucnosti než iOptiks, ale do komfortní technologické budoucnosti už máme slušně nakročeno.