Čtete knihy? Pak se na vás možná bude hodit některý ze stereotypů. Přečtěte si náš článek a zjistěte, jestli jste alespoň jednomu z nich sami věřili.

Kolem čtení knih koluje celá řada stereotypů a mýtů. Některé z nich jsou úsměvné, jiné jsou k zamyšlení. V následujících řádcích se proto podíváme na tři stereotypy a pokusíme se je vyvrátit.

Rychlý čtenář si nic nepamatuje

Čtete rychle? Nemůžete si nic pamatovat! To je pravda, ale jen částečně. Nezáleží na tom, jestli čtete nejoblíbenější knihy nebo nejčtenější knihy. Pokud je prolétnete klasickým způsobem „slovo od slova“, pak si z nich nejspíše nic nezapamatujete. Existují však techniky, kdy si i během rychlého čtení budete pamatovat většinu informací. Stačí během čtení vyprázdnit mozek a soustředit se na hledání smyslu daných slov a sdělení. Tímto způsobem si poté uložíte mnohem více informací. Na druhou stranu to chce ovšem patřičný trénink.

Kdo čte pomalu, ten je hloupější

Být pomalý neznamená být hloupý. Některé studie totiž naznačují, že pomalé čtení je spojeno spíše se smyslem pro detail. Znamená to tedy, že kdo pomalu čte, ten hledá hlubší význam v daných větách. A u takových lidí je také mnohem větší pravděpodobnost, že lépe pochopí smysl celého textu. Bez toho, aniž by jim unikly méně podstatné detaily. To se může hodit třeba u literatury faktu. Tu si sice můžete prolétnout rychle a zapsat si do hlavy hlavní sdělení. I další informace je však dobré znát. A vy je znát budete, když budete číst pomaleji.

Rychlé čtení se nejde naučit

Existuje hned několik způsobů, jak můžete svoje čtení zrychlit prakticky okamžitě. Začít můžete třeba tím, že se budete snažit číst o něco rychleji, než jste zvyklí. Pro začátek si pomozte prstem a čtěte stejně rychle jako váš prst. Nenechte se odradit tím, že nebudete stíhat. Vás mozek informace zvládá zpracovávat mnohem rychleji, než se na první pohled zdá. Když mu tedy dáte plnou důvěru, vrátí vám to v podobě výrazně zrychleného čtení.