Technologie dokáže léčit nevidomé

Experiment se prováděl na 30 studentech za pomoci technologie, která se nazývá rozhraní mozek počítač (brain computer interfaces, dále jen BCI). Jde o zařízení, které zajišťuje přenos dat mezi naším mozkem a počítačem. Signály z mozku se převádí na signály, které je koncové zařízení schopno zpracovat a reagovat na ně. Nemusí to být pouze počítač, ale třeba protéza, nebo smartphone.

Na komunikaci mozku s počítačem pracujeme už od 70. let minulého století.  Výzkum začal v USA a v 90. letech se objevily první protézy a zdravotnická zařízení, založené na primitivním BCI. V současnosti jde vývoj velmi rychle kupředu a v zábavním průmyslu už se tato technologie využívá dokonce masově.

Existují dvě cesty, jak dosáhnout komunikace našeho mozku s nějakou technologií. Invazivní metoda je založena na lékařských zákrocích. Do mozku pacienta se zabuduje zařízení, které dokáže komunikovat s mozkovou kůrou a technologií, umístěnou venku. Tyto metody se využívají hlavně při léčbě slepoty nebo nepohyblivosti. Pomocí kamery umístěné venku se pacientovi alespoň částečně vrací zrak a pomocí neuroprotézy pohyblivost.

Neuroheadset nám brzo pomůže ovládat roboty

Při neinvazivní metodě se pomocí elektrod pouze snímají signály z povrchu hlavy. Tato alternativa sice není tak přesná, protože dochází ke zkreslování signálu, za to je mnohem vhodnější pro využití v zábavním průmyslu.

Naplno komerčně využila tuto neinvazivní metodu v roce 2007 firma NeuroSky, která společně s Mattelem uvedla na trh neuroheadset MindFlex, díky kterému jste mohli pouhou silou myšlenky navádět míč mezi překážkami. A firma InteraXon nechala na zimních olympijských hrách pomocí této technologie fanoušky ovládat tři tisíce kilometrů vzdálenou světelnou šou.

Dnes už veškeré herní konzole pracují se snímáním tepové frekvence, polohy hráče v prostoru, výrazu jeho obličeje či pohybu očí. Každý z nás si může pořídit neuroheadset od firmy Emotiv Systems. Stojí pár set dolarů a má už docela slušnou škálu uplatnění. Využijete ho při hraní interaktivních her, tvoření audiovizuálního umění nebo budování inteligentních adaptivních prostředí. V budoucnu se s nimi počítá při řízení automobilu nebo robota.

Ouška za vás řeknou: zajímáš mě

Kočičí uši NecomimiK nejpůvabnějším využitím jednoduchého BCI patří dnes již sériově vyráběné kočičí uši Nekomimi. Když máte tato chytrá ouška na hlavě, pohybují se podle toho, jak se právě cítíte. Dokážou totiž rozeznat několik druhů emocí, jako je rozrušení nebo zaujetí. V prodeji jsou od minulého roku.

Co se týče výše uvedeného experimentu, získat z našich hlav důležité informace zatím naštěstí není tak snadné, jak by to mohlo vypadat. Při experimentu bylo zařízení BCI schopno díky specifické reakci zachytit, že mozek poznává něco, co je mu známé. Jinými slovy, když testovanému studentovi ukázali jeho PIN, jeho mozek si pomyslel: Jé, tohle znám. To je můj PIN! Takto se podařilo vědcům odhadnout první číslici PIN kódů ve čtyřiceti procentech případů, datum narození v šedesáti a bydliště ve třiceti procentech.

Užijme si, než nám hacknou mozky

Takové výsledky zatím nejsou nijak znepokojivé. Nesmíme však zapomínat, že se BCI technologie v současnosti velmi prudce rozvíjí a v budoucnosti bude nositelem slušné řádky nebezpečí. Informace, získané těmito technologiemi by mohly být už dnes snadno zneužitelné informačními službami, žárlivými manželkami nebo zaměstnavateli. O totalitních režimech nemluvě.

Vědci však počítají s tím, že jsme blízko rozluštění kódu, který mozek používá pro převod elektrických signálů na lidskou řeč. Pak bude možné čtení myšlenek a pravděpodobně i jejich vysílání do mozku.

Vypadá to, že se před námi otevírají nekonečné možnosti. Otázkou je, jestli se máme těšit, nebo bát.